Jdi na obsah Jdi na menu
 


Milan Šefl, Týdeník Rozhlas 2012

27. 5. 2012

 S Jeřábkem už nebudete sami

Jméno písničkáře Jana Jeřábka vstoupilo do povědomí zkraje devadesátých let, kdy vytvořil rovnocenné trio s Janem Burianem a experimentujícím kytaristou Františkem Jančem. Později působil – opět s Jančem a také s etnomuzikologem Vlastislavem Matouškem – v alternativní rockové kapele Před Vaším Letopočtem. Profesí grafolog a psychoterapeut dnes už vystupuje spíš sporadicky a jeho nahrávky si musíte dokázat najít. Nejnovější album Mýlíš se, řekla Láska je průřezem jeho tvorbou a vyšlo na jaře péčí nakladatelství Galén.

Enfant terrible folkové scény se dobře připraveným výběrem připomíná ve všech polohách své autorské originality, od intimních křehkostí typu Ukolébavky pro Jidáška po zkreslenou kytarou pulzující miniaturu Vítej, jež už strukturou odmítá vžitou představu, jak by měla píseň vypadat. Ukázky z řadových desek střídají koncertní záznamy, ve své syrovosti ještě autentičtější než nijak nepřikrášlené studiové snímky. Zajímavé je, že Jeřábek sice patří mezi Osamělé písničkáře, jak zní název spolku sdružujícího solitéry žánru od Andrtové-Voňkové po Janotu či Vášu, ale na pódiu bývá málokdy sám: většina reprezentativní kompilace ho zastihuje spíš coby lídra bandu spřízněných muzikantských duší, než jako introspektivního individualistu. Ve skladbách Jana Jeřábka se snoubí myšlenky starých perských mystiků s důvěrně známými příběhy jakoby odpozorovanými ze života našich současníků. Jeden takový nás zavádí do mikrosvěta rezignovaného páru, v němž apatický mlčící muž už jen sedí v obýváku před talířem od jídla, zatímco jeho manželka se utěšuje „hlavně že nejsem sama“. Jinde se zase zpívá o muži,který má strach, že se řízne, protože by pak mohl zjistit, že mu už v žilách neteče krev...  Třebaže obrazy, jež autor črtá, působí znepokojivě, záleží na vnímání každého z posluchačů, jak budou prožity. I v tom je síla Jeřábkova neokázalého písničkářství.

 Milan Šefl, Týdeník Rozhlas, 2012, roč. 22, č. 22